Daňový řád: Účetní bez plné moci s přístupem do datové schránky klienta

K předpisům:

§ 27, §42 a §117 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v relevantním znění

Žalobkyně požadovala nařízení obnovy řízení s tím, že tvrdila, že nevěděla o písemnostech, které jí byly doručovány do datové schránky. Svěřila totiž přístupové údaje do ní účetní, která jí o těchto písemnostech neinformovala a nereagovala na ně. Žalobkyně namítala, že účetní neudělila zmocnění k zastupování v daňovém řízení, a ta se správcem daně jednala bez příslušného zmocnění a bez vědomí stěžovatelky, a neměla tedy právo rozhodovat o naložení s písemnostmi od správce daně. Obnova řízení však byla zamítnuta. Skutečnost, že žalobkyně dostatečně nekontrolovala datovou schránku ani zmíněnou účetní, není důvodem k obnově řízení, na čemž nemění nic ani fakt, že podala na účetní trestní oznámení ani skutečnost, že účetní neměla plnou moc. Obnova řízení je totiž možná pouze v případě, že oproti původnímu řízení dojde k novým skutečnostem bez zavinění správce daně nebo daňového subjektu. Nedostatečná kontrola datové schránky či pasivita účetní nejsou důvody, které by vznikly bez zavinění daňového subjektu.

(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. května 2024 čj. 4 Afs 274/2023-27) www.nssoud.cz)

Věc:

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: Defo Fleet s.r.o., IČ 04137264, se sídlem Husitská 107/3, Praha 3, zast. JUDr. Jaromírem Štůskem, LL.M., Ph.D., advokátem, se sídlem Jandova 185/6, Praha 9, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 10. 2021, č. j. 40738/21/5300‑22441‑705341, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 7. 2023, č. j. 3 Af 22/2021‑35,

takto:

Kasační stížnost se zamítá.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

I. Shrnutí předcházejícího řízení

[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 27. 10. 2021, č. j. 40738/21/5300‑22441‑705341, podle § 116 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“) ze dne 22. 4. 2021, č. j. 3230106/21/2000‑11442‑100924, kterým byl zamítnut návrh žalobkyně na obnovu řízení ve věci stanovení daně z přidané hodnoty ukončeného platebním výměrem ze dne 14. 11. 2019, č. j. 8539547/19/2003‑52524‑109505.

[2] Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) rozsudkem ze dne 11. 7. 2023, č. j. 3 Af 22/2021 ‑ 35, žalobu proti tomuto rozhodnutí žalovaného zamítl.

[3] V odůvodnění rozsudku městský soud nejprve podrobně shrnul skutkové okolnosti případu a úpravu obnovy řízení v daňovém řádu. Dále konstatoval, že veškeré písemnosti mezi správcem daně a žalobkyní byly doručovány prostřednictvím datové schránky. Žalobkyně současně poskytla přístup do své datové schránky své bývalé účetní, která se stala osobou pověřenou podle § 8 odst. 6 písm. b) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. Na tuto osobu následně žalobkyně podala trestní oznámení a tvrdila, že o písemnostech správce daně doručených do své datové schránky nevěděla. Městský soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně sama obsah datové schránky nekontrolovala přinejmenším v období ode dne 22. 6. 2018 do okamžiku doručení rozhodnutí o zastavení řízení o odvolání dne 20. 2. 2020. Žalobkyně nenastavila žádné kontrolní mechanismy a bezmezně spoléhala na svou bývalou účetní, která ji o doručených písemnostech neinformovala a v daňovém řízení nepostupovala dostatečně aktivně. V této souvislosti městský soud odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 8. 2015, č. j. 3 Ads 21/2015 ‑ 47.

[4] Ve vztahu k podmínce pro obnovu řízení stanovené v § 117 odst. 1 písm. a) daňového řádu městský soud konstatoval, že jakkoli žalobkyně o rozhodných skutečnostech v posuzovaném případě nevěděla, bylo podstatné, zdali je nemohla bez své viny uplatnit již dříve. Na vydání platebního výměru správce daně totiž mohly mít dokumenty, kterými žalobkyně v průběhu daňového řízení disponovala, podstatný vliv. Pokud však nevěděla, že je měla uplatnit, stalo se tak podle městského soudu proto, že svěřila veškerou kontrolu nad svou datovou schránkou své bývalé účetní, aniž by nastavila jakýkoli kontrolní mechanismus. Byť neměl městský soud pochyb o tom, že jednání bývalé účetní žalobkyně neodpovídalo vzájemnému smluvnímu ujednání, měla a mohla žalobkyně vědět o písemnostech, které jí do datové schránky doručil správce daně a mohla na ...